pustil se do mě smutek a já ho pustila dál za oknem vítr vál a o mě se pokoušel žal prázdný pokusy, vlaky vyjely včas, setkaly se s tramvají, zas předběhla jsem čas, jen o pár vteřin se opozdil, ale doběhl mě, tak jako vždycky v zimě, okouzlil, zprvu namotá, přitáhne, zblízka udeří a ponechá, ve stavu v jakým jste, na odpovědi nečeká, otázky neklade, nečeká a vyjede, než se o vás pokusí naděje, a když přijde tma, přijde s ní B.
Koutek (č)umění
LEDNOVÉ LISTÍ
Měsíc leden se nám blíží ke svému konci, studený vítr nám leze pod kabáty a nám běhá mráz po zádech, některým i z myšlenky pololetního vysvědčení. A my tu pro vás, s koncem dalšího týdne, máme nové vydání vaší oblíbené rubriky – Umělecké listí, kde publikujeme a komentujeme vaši tvorbu. Otázka zůstává stejná – Jaké listí se nám dostalo do redakce tentokrát?
Královnou dnešního vydání je pro změnu poezie. To jste nečekali, že? První přispěvatelkou tohoto vydání je autorka, která se zde již objevila, ale pouze pod rouškou pseudonymu smrtihlav, my na ni jenom práskneme, že je z prváku. Autorka nám zaslala báseň nesoucí název Transbáseň či co, nevim, je 21. století a jsem ateista. Báseň obsahuje motivy církevních dogmat a toho, jaké to někdy je, když je člověk bílou vránou společnosti. Jako další nám zaslala báseň naše stará známá K. Gideon, její báseň je jako vystřižená z asi nejznámějšího horrorového románu Brama Stokerse. A jako posledního tu máme tentokrát autora, který vládne víc štětci než tužce. Jediný muž dnešního vydání skrývající se pod pseudonymem m1k1 nám přispěl svou kresbou s názvem stoneace sun, a ta nám i zakončuje dnešní vydání. Všem přispěvatelům moc děkujeme a přejeme vám příjemné čtení a (č)umění!
Transbáseň či co, nevim, je 21. století a jsem ateista daily křesťanské prohlášení - žena je prostě (pora)žena. její (pora)ženství každý zná, bohužel na ní není znáti, věřte mi, však nemáte se čeho báti, žena jako ona nezná nic, s čím by se nedalo vypořádat. ženou necítí se být. "to je nepřípustné!" zvolal křesťanský lid. a tak žena, společností poražená zůstává nadále (pora)ženou. uvězněna v těle křesťanskou rukou, prochází si dále neskutečnou mukou, hlavně že okolí je spokojené. nechť jejich mozkové buňky snad jednou budou dostatečně propojené:)) smrtihlav
Až mi přijdou děti noci, ti smrti věrní otroci, zpívat pod okna své žalmy. Krev kapajíc z tvého ostří, bude smáčet země kůži, když budu věřit, žes mrtev. Řeka plná slz a smutku bude již mýt mou tvář a já splynu s věčnou mlhou. A i se mnou zemře víra, krev ti bude tuhnout v žilách, ale přesto budeš živ. K. Gideon
stoneace sun
m1k1
Tak a jsme na konci dnešního vydání. Jak se vám líbilo? Kdo je vaším favoritem? Máte už nějaké tipy, kdo by se mohl skrývat pod těmi tajuplnými pseudonymy? Dejte nám vědět do komentářů. My se na vás budeme těšit zase příště s dalším listím!
Barbořin sloupek vol. 2 #10
Ťuk ťuk
Kdo tam?
Maturita.
Tak jdi pryč.
Dneska jsem sentimentálně seděla na hudebce a došlo mi, že to za pár chvil skončí. Že ze mě, doufejme, bude vysokoškolačka, z peďáku se stane moje Alma Mater a já nebudu muset celý dny smrdět na intru. Nemůžu se dočkat, ale bude mi to chybět… A jak!
Vy, co jste v nižších ročnících, fakt se toho snažte využít. Buďte rádi, že do tý školy fyzicky chodíte a neztrácíte mládí na distančce, protože je to naprd. Utíkaj vzpomínky. Jak ty hezký, tak ty nehezký. Na obojí ale jednou budem vzpomínat. Snad v dobrým. Sobo je jenom jedna a už teď vím, že o ní budu vyprávět vnoučatům, se smíchem. A ať už jsou ty dny ve škole smutný a ošklivý, protože Sobo zkouší, vždycky jsou maličkosti, co to zachraňujou. Třeba kafe za 7,- a paní v kantýně, která než spočítá drobný, tak jsem třikrát v horním patře. Ty fajn věci na tý škole jsou. Jen musíte hledat.
Nikdo vás nenutí se bavit s lidma z vaší třídy, nikdo vás nenutí se bavit s holkama z pokoje na intru. Všechno na tý škole děláte pro sebe. Pro svoje vzpomínky, svoje dobrý známky, pro svoji budoucnost.
B.
Barbořin sloupek vol. 2 #9
emoce
přerůstaj v nemoce, jdou do těla, ale ven už ne, v bludišti ztracený, poslepu, za světla i za tmy, nenajdou cestu, tam ani sem, dva prsty nahoru, v gestu, kapitola mír, ty sám sobě, bojovals, za ves-mír. objevuj a nepřestaň, chtít a brát, prosit a dát, bádej v nás, na nás si připíjej, v opojení, tělo si prohlížej, tělo kus umění, poznávej, skrytý touhy, choulostivý místa, moc dobře víš, že se mi po tvým pátrání, stýská. B.
Highlight studentských nářků
Naše Zeď nářků už se zaplnila poznatky a psanými výkřiky našich studentů. A proto jsme se rozhodli, že dnešní vydání vaší oblíbené rubriky – Záznamy přeživších, kam přidáváme žalmy studentů, zasvětíme naší Zdi nářků a perličkami z ní. Tak co jsme na nástěnce našli za poklady?
Highlight studentských nářků:
,,Jdu si jen pro špatnou známku a zas dom. Amen. Den tak trochu Naruby.
,,Tak jsme přežili další týden… S tím jsem nepočítala, ale co už :D.“
,,Ach, ten dějepis :(.“
(odpověď na předchozí nářek) ,,Nemáte rádi Habsburky, jo?“
,,NEZVLÁDÁME TO!“
,,Neber drogy! Nikdy a nikomu!“
,,Chtěla bych, aby peďák nebyl rodinný podnik vedení.“
,,Hello Kitty nemá pusu :O.“
,,Choďte vpravo a nestůjte uprostřed chodby, nebo už vám dám příště takovou facku, že dohoníte loňský vlaštovky.“ – K. Gideon
,,Myslim, že z mojí dvojesovitě prohnutý páteře se po sezení ve 14 stala hyperbola.“
Tak to by bylo pro dnešní vydání všechno. Dělá nám hroznou radost, že takto přispíváte na náš projekt. Moc vám proto děkujeme. Tak zase příště u dalších Záznamů přeživsích!
PEĎÁCKÉ HUMORESKY
Každá škola má svůj specifický humor. Někde je to prolezlý černým humorem a někde je zase humor sprostý slovo. Ale na tom našem studentském humoru se najde i něco jinčího, čemu porozumí jenom student z našeho kultu anebo čistokrevnej blázen (synonymum pro studenta peďáku). Tak se pojďme podívat na ty naše Peďácké humoresky!
Tak to by bylo pro dnešní vydání (Meme)nta všechno. Pokud máte nějaké memes, tak se nám je nebojte poslat na náš Instagram (@listizpedaku). My se na vás budeme těšit zase příště!
Nejnovější komentáře