Věnováno D. 27.4. Ty jsi pán a strůjce svýho štěstí. 28.4. Tak mi je piš Vypiš se z toho (…) A povídám ti příběh Příběh o tom, jak jeden malej kluk se moc bál, ale jeho holka mu rozsvítila lampičku A řekla mu, že se bát nemusí, že je jeho sluníčko A to sluníčko zahání […]
barbořin sloupek
Barbořin sloupek #12
21.4. Tančila bych a pila víno. Vlasy ve větru a držet se za ruce. Tančit dokud se nám nepodlomí nohy a nevyschne v krku. Pak si svléct boty a tančit dokud nevyjde slunce. Při západu slunce spolu sedět jako malej princ a liška. A když tam vedle mě nikdo nebude sedět, nebudu sama, protože se […]
Barbořin sloupek #11
15.4 (SMS) Už jsem tady Haloo Jsem tuuuu Ja nevim jakej je tvuj zvonek Ale mam pocit, že … Ale jista si nejsem :Ddddd (Zdravíme se, známe se ze základky a proto spolu mluvíme asi jako, no… ) … A ta kráva, ty vole bych jí jednu vrazila. Já tam ubrečená, celej den má se mnou […]
Barbořin sloupek #10
6. 4. život Být tebou tak to řeknu. Být mnou tak to nerozdejcháš. Mrzí mě to, já vím, že je to k ničemu. Respektuji to. Potřebuju víc. Už dost, moc to bolí, co mám dělat, mami? Co mám dělat… To je holt nevýhoda surovejch osobností. Hele, když se otevřou okresy myslíš, že se budeme moc […]
Barbořin sloupek #8
16. 3. Světy ve kterejch žijem. Pocity, který máme. Lidi, který vidíme. Opravdu je to všechno tak skutečný? Občas mě napadne myšlenka, hlavně, když vyjdu ven, že žiju v nějaký velký krabici s nebem. Nevím jestli to někdy cítíte taky, ale venku je tolik energie. Když jsem dneska šla z Billy, koukala jsem na nebe […]
Barbořin sloupek #7
7.3. K čemu jsou na světě lidi? Aby přemýšleli nad takovejhlema hovadinama jako já? Žvejkali mega starej pendrek od vietnamky, která vás považuje skoro za rodinu? Co teď všichni děláte? Proč tam, kde bydlím já, neexistuje stejně nejstejnej člověk jako jsem já? Moc otázek co. Nějakej konečnej verdikt by to chtělo. Nějaký moudro. „Ten pendrek […]
Nejnovější komentáře