Pusu, pa Nadešel čas. Ten můj pro tentokrát. Poslední sloupek, poslední řádky a slova. Poslední hodiny, minuty a vteřiny v týhle továrně na pedagogy. Vlastně ani nevim, jestli mi to bude chybět. Studená budova, prázdný ruličky toaleťáku, dlouhý mačkanice na oběd a přebíhání z budovy na budovu. Je toho tolik, co na týhle škole nenávidim […]
barbořin sloupek
Barbořin sloupek vol. 2 #15
pochopíš,někdy sakra,moje myšlenky? vstávaj když spíš, a spíš než hlavu,lámat chleba bys měl, nad samým sebou,kolem se houpou, (ty myšlenky) nocí dlouhou,proplouvám, jasně,že ti dám, lásku přeci,v níž já se koupat chci, a chci tam bublinky,voňavý mejdlo,čokoládový pralinky, linky,na kterýs noty psal, schody už studěj do zadku,típneš to prosím? je to to samý,akorát pozpátku B.
Barbořin sloupek vol. 2 #14
děsí mě, že píšu jenom ve chvíli, kdy mi z břicha zmizeli motýli, všechny emoce jsou pryč, a ty sis vzal od mýho srdce klíč někdy si zapomenu vzpomenout, že jsi klíče majitel, že bráníš moji duši, od všeho zlýho, co moje uši uslyšej B.
Barbořin sloupek vol. 2 #13
Ukrajino, drž se! Všichni víme, o co se jedná. V tomhle mým sloupkovým koutku ale nečekejte dějepisnou přednášku ani žádost o přispění do charity. Najděte v sobě solidaritu. Sami k sobě. Na mě samotnou padl smutek a nejistota, a je to v pořádku. Ztrácíme půdu pod nohama a nemůžeme s tím nic moc dělat. Mluvte […]
Barbořin sloupek vol. 2 #12
Hlasy kolem už utichly a já tě přistihla, jak koukáš. Neodtrhla jsem se. Koukali jsme asi moc dlouho, protože ti propadám. I když jsme svoji už rok a půl, mám pocit, že pokaždý, když tě vidím, miluju tě o kus víc. V opilejch očích jsi hezčí, než kdy jindy. Svět nám patří. Tuhle noc určitě. […]
Barbořin sloupek vol. 2 #11
pustil se do mě smutek a já ho pustila dál za oknem vítr vál a o mě se pokoušel žal prázdný pokusy, vlaky vyjely včas, setkaly se s tramvají, zas předběhla jsem čas, jen o pár vteřin se opozdil, ale doběhl mě, tak jako vždycky v zimě, okouzlil, zprvu namotá, přitáhne, zblízka udeří a ponechá, […]
Nejnovější komentáře