Barbořin sloupek vol. 2 #11

pustil se do mě smutek
a já ho pustila dál
za oknem vítr vál
a o mě se pokoušel žal 

prázdný pokusy,
vlaky vyjely včas,
setkaly se s tramvají,
zas předběhla jsem čas,

jen o pár vteřin se opozdil,
ale doběhl mě,
tak jako vždycky v zimě,
okouzlil,

zprvu namotá,
přitáhne,
zblízka udeří a ponechá,
ve stavu v jakým jste,

na odpovědi nečeká,
otázky neklade,
nečeká a vyjede,
než se o vás pokusí naděje,

a když přijde tma,
přijde s ní

B.