Zpravodajství

Mluvené slovo: Malý princ #1

25. 3. 2021 by Alexandr Pech Leave a Comment

Již dříve jsme avizovali, že chceme v Mluveném slovu rozjet ,,četbu na pokračování“. I podle vašich ohlasů jsme zvolili oblíbenou knihu od francouzského spisovatele a letce z povolání Antoina de Saint-Exupéryho. První dvě kapitoly v překladu Martina Saháka čte Petra Vališová z 3.D. Přejeme vám příjemný poslech.

Exupéry byl francouyský spisovatel, humanista a filoyof. Literární sklony Antoine projevoval už v dětství, kdy se pokoušel o první básně. I o jeho další kariéře se rozhodovalo v poměrně raném věku. Byl přímo fascinován letadly. Ostatně právě leteckému tématu věnoval i svoji prvotinu, povídku Letec, která úspěšně vyšla v roce 1926, v roce, kdy byl přijat k letecké společnosti a začal létat s poštou. Letectví se mu nakonec stalo osudným. Let z Korsiky nad Francii, k němuž vzlétl právě 31. července roku 1944 byl jeho posledním. Nikdy se z něj nevrátil a nikdo ani nemá žádné informace o tom, jak světoznámý spisovatel a vynikající pilot zemřel. Trosky letadla, v němž podnikl svůj poslední let, byly objeveny až v roce 2000.

Brzy vyjde pokračování. Buďte u toho!

Hodina země

24. 3. 2021 by katabaratova Leave a Comment

Taky už potřebujete vypnout a máte dost školy a elektroniky, do které den co den koukáte? Už nehledekte další výmluvy, proč by to nešlo! Zapojte se do HODINY ZEMĚ a zhasněte spolu s ostatními své monitory, telefony a ostatní světla!

Co je to Hodina Země?

Hodina Země je každoroční mezinárodní akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody. Cílem organizátorů je atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Potřebujeme totiž skutečně začít šetřit s energiemi a získat větší podíl energii z obnovitelných zdrojů.

Každý rok poslední březnovou sobotu milióny domácností na hodinu zhasnou všechna světla, tím se zapojí do Hodiny Země. Pro tento rok Hodina Země spadá na 27. března, bude se konat od 20:30-21:30 hodin.

Pro vás více zvídavé připojuji web Hodina Země | sobota 27. 03. 2021 (hodinazeme.cz), kde se dozvíte další informace o této skvělé akci. Můžete se tu oficiálně zaregistrovat. Dokonce si tu spočítáte i vlastní uhlíkovou stopu!

První dáma československého šansonu

24. 3. 2021 by Klára Fabianová Leave a Comment

Piaf z Prahy, Velká dáma šansonu nebo Šansoniérka se slovanskou duší. Pod těmito lichotivými přezdívkami se skrývá jedna osoba, a sice Hana Hegerová. Legendární československá zpěvačka, královna československého šansonu s nezaměnitelným hlasem, která dokázala zpívat hned v několika světových jazycích a která sklízela velký úspěch i mimo naší republiku, nás včera opustila. Bylo jí úctyhodných 89 let. Pojďte si ji s námi připomenout v krátkém medailonku.

Hana Hegerová se narodila 20. října 1931 v Bratislavě jako Carmen Farkašová. Chtěla studovat ekonomickou školu coby dcera z rodiny bankéře, avšak nakonec absolvovala baletní školu a poté divadelní kurz při státní konzervatoři a od roku 1953 byla členkou Divadla Petra Jilemnického v Žilině, kde vystupovala pod rodným příjmením – Hana Čelková.

Krátce na to se přestěhovala do Prahy, kde dostala v roce 1961 angažmá v divadle Rokoko a o rok později v Semaforu. Zahrála si i roli Edity ve filmu Kdyby tisíc klarinetů, kde zazněla píseň Tak abyste to věděla, kterou zpívala spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Gottem.

Kdyby tisíc klarinetů (Matuška, Hegerová, Gott) – Tak abyste to věděla

Nadchla i zahraniční kritiky. Největší slávy se jí dostalo v 60. letech, kdy se dostala i na podium pařížské Olympie, zpívala i v Montrealu na Světové výstavě. V jejím podání jsme mohli slyšet několik slavných francouzských šansonů, například od Jacquese Brela nebo Edith Piaf. Velký úspěch měla i v Německu, kde vydala 4 desky. Za celý svůj život vydala přes 40 alb. Od roku 1986 nenahrávala ve studiích.

„Nenávidím studio. Nahrávání ve studiu. Protože se tam hned slyším, už tam slyším ty chyby. A hlavně, já nejsem bůhvíjaká zpěvačka. Moje prestiž je v tom, že mám vždycky dobré texty a písničky jsou dobré i po hudební stránce. Proto si mě lidé kupují a chodí na koncerty. Jinak se necítím být zpěvačkou, to vskutku ne,“

Asi nejznámější píseň, kterou Hana Hegerová zpívala.

První dáma československého šansonu dostala v roce 2002 medaili Za zásluhy od prezidenta Václava Havla a v říjnu roku 2014 jí Miloš Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Rovněž byla držitelkou rytířské hvězdy francouzského Řádu umění a literatury. Pěveckou kariéru ukončila ze zdravotních důvodů v roce 2011.

Hana Heregová byla jedinečná zpěvačka s nezaměnitelnou pěveckou inerpretací, při které vám mnohdy běhá mráz po zádech. I přes nástrahy, které jí život připravil (neštěstí v lásce, smrt syna), brala život s humorem a nadhledem. Její písně dělají radost už několika generacím posluchačů, a já věřím, že nadále budou…

Mluvené slovo: Galimatyáš

22. 3. 2021 by Alexandr Pech Leave a Comment

Protože jsme si včera připomínali nejen Den Downova syndromu, ale také Světový den poezie, připravili jsme si pro vás výběr básní v podání (nejenom) členů naší redakce. Jedná se o výběr našich nejoblíbenějších básní, které nás z různých důvodů berou za srdce (nebo za jinou část těla). Šest básní od šesti autorů v přednesu Petry Vališové z 3.D, Lucie Jurášové z 4.A, Báry Hiekové z 4.D, Kláry Fabiánové z 2.D, Adély Sahulové z 3.D a Alexandra Pecha z 4.D. Příjemný poslech našeho poetického galimatyáše.

Miroslav Koupil je středoškolský pedagog, malíř a básník. V tvorbě ho inspiruje zejména poetistická poezie a experimentální poezie Jiřího Koláře. Jeho poetika je hravá a lehká, plná neologismů. ,,Text jsem si vybrala, neboť mě baví autorova tvorba a její nadhled. I když se na první přečtení mohou zdát hloupé, po chvilce se v nich dají rozklíčovat i další, nové významy.“

Jacques Brel byl legendární belgický šansoniér a básník s nezaměnitelným vystupováním, symbol nonkomformity a autor prozíravých a křehkých textů. Jeho vliv na frankofonní hudební scénu je dodnes velký. Při hektickém životě umělce se nedožil ani 50 let. Text přebásnil František Novotný. ,,Určitě znáte ten pocit, kdy něco čtěte, vidíte a zažijete, jak se vás to dané dílo vnitřně dotkne. Zažijete zvláštní pocit, který nechápete, ale chcete ho zažít znovu. Takový pocity jsem měla u básně Sám, kterou napsal belgický básník Jacques Brel. Snad taky někoho tahle báseň pohladí po duši.“

Jaroslava Seiferta asi netřeba představovat. Jeden z největších českých básníků, člen slavného Devětsilu, laureát Nobelovy ceny za literatury, signatář Charty 77… Autor revolučních proletářských veršů, autor hravých poetistických básní, ale i autor neskutečně jemných veršů, mezi které patří jedna z jeho nejznámnějších básní, a to právě Píseň o lásce. ,,V téhle básni se pro mě ukrývá tolik vzpomínek. Přijde mi kouzelné, jak nežně lze popsat šílenost lásky, jak sám Seifert napsal. Básně by se měly oceňovat a chápat ze skrytého nevysloveného jádra, tak jako by se měla chápat i láska, skrytě.“

Další autor, kterého není potřeba v českém prostředí obšírně představovat. Charles Bukowski byl americký spisovatel, básník a profesionální alkoholik. Miloval klasickou hudbu a Hemingwaye, všechno ostatní, včetně sebe, nenáviděl. Sám je označován za krále cynismu, jeho knihy jsou plné násilí, vulgarit, prostitutek a sprostýho pití. Jeho knihy jsou do velké míry autobiografické, většinu spojuje postava Bukowskiho alterega Henry Chinaskiho. Hank, jak se mu přezdívalo, se navenek tvářil jako pouliční rváč a drsňák, ale uvnitř to byl mimořádně citlivý básník, jak dokazuje i jeho báseň přednášená v originálním znění. ,,Vybrala jsem si ji, protože s tou basní ,soucítím‘ a mám ráda poezii Bukowského. Ale tato báseň je mou nejoblíbenější. Je křehká, ale zároveň strašně silná, zkrátka mě zaujala.“

Václav Hrabě je básník rozmanité poezie. Můžete v ní najít citlivé sonety s pevně danou formou, ale i rozsáhlé ginsbergovské básně, které se opírají do maloměšťáků. Pokud vás Hrabě zaujal, v posledním Mluveném slově jsme se věnovali pouze jemu (zde). ,,Václav Hrabě je básník velmi citlivé povahy. Jeho básně vás zasáhnou a musíte si je číst zas a znova. Báseň déšť mám ráda hlavně díky atmosféře. Během četby si slabý deštík dokážete představit a vcítit se do celé básně.“

Jáchym Topol je básník a prozaik, viluzionista a bratr pianisty Filipa Topola. Autorsky vyrůstal v prostředí undergroundu, v polovině 80. let zakládal časopis Revolver Revue. Jeho životě a poezii se podrobněji věnujeme v tomto článku. ,,Tady nebylo o čem, stejný vesmírný hrůzy zakouším, když po večerech svejm holkám předčítám články z Listu.“

Den Downova syndromu

21. 3. 2021 by Lucie Jurášová Leave a Comment

Dnes je 21. března, což znamená den Downova syndromu. Většina našich čtenářů jsou studenti pedagogické školy, tudíž se v hodinách pedagogiky s tímto tématem už seznámili. Myslím si, že i veřejnost takové jedince pozná a doufám, že znají základní informace o tomto syndromu. S takovými lidmi se můžeme běžně setkat na veřejnosti, zapojují se do společenského života nebo i do běžných škol. Pojďme si o daném syndromu něco říct, každému z nás se může narodit dítě s postižením, nejlepší řešení takových situací je znalost a prevence.

Možná se zamýšlíte, proč s tímto dnem jsou spojené nepárové ponožky. Důvod je takový, že lidi s Downovým syndromem mají o jeden chromozom více, tudíž celkový počet je lichý (47), proto se nosí nepárové ponožky. Dal by se v tom najít i hlubší smysl, jako třeba přijmutí odlišnosti druhých lidí. Downův syndrom je geneticky podmíněná (tudíž vrozená) anomálie (odchylka) chromozomů. Mají 22 párů a jednu trojici (trizomii) chromozomů, avšak běžný člověk má 23 párů chromozomů.

Rizikové faktory Downova syndromu

Nejdůležitějším rizikovým faktorem je věk matky (nejoptimálnější věk pro početí zdravého potomka je 20-24 let). Později výskyt postižených dětí prudce narůstá. Je zajímavé, že věk otce zřejmě nehraje žádnou důležitou roli, výzkumy tomu alespoň nenaznačují. Dalším rizikovým faktorem je budoucí rodič, který má Robertsonskou translokaci (= pohlavní buňky otce nebo matky mohou mít 2 chromozomy spojené). Na tomto rizikovém faktoru se může podílet matka, ale i otec.

Downův syndrom a umělé potraty

V Evropě je 92 % plodů s Downovým syndromem usmrceno interrupcí. Interrupce plodu s Downovým syndromem je v České republice legální do 24. týdne od početí dítěte. V roce 2007 se narodilo 114 642 dětí a z toho 42 dětí s Downovým syndromem, avšak 196 případů daného syndromu se zjistilo v prenatálním období (období před narozením). Z toho vyplývá, že 154 matek podstoupilo interrupci.

Terapie

V současné době není možné Downův syndrom léčit. Existuje možnost léčby symptomů, například chirurgické korekce srdečních nebo jiných strukturních vrozených vad, ovšem symptomatickou léčbou možnosti lékařského zásahu končí. Z tohoto důvodu je důležitá především prevence. S touto anomálií je spojeno spoustu zdravotních potíží, což vychází z názvu. (syndrom = soubor příznaků)

Symptomy

Lidé s Downovým syndromem trpí tělesnými malformacemi (= abnormální vývoj organismu), jejich duševní vývoj je zpomalený. Dále mají vyšší pravděpodobnost výskytu některých nemocí než běžná populace.

Tělesné příznaky

oko dítěte může mít Brushfieldovy skvrny (malé bílé až nažloutlé tečky na krajích duhovky, vyskytují se u 35–70 % novorozenců, s přibývajícím věkem často vymizí)

menší, zploštěná hlava, vyvolávající dojem neobvykle kulatého obličeje

zploštělá tvář, nevýrazné rysy

šikmý tvar očí, způsobený úzkými očními víčky a kožní řasou ve vnitřním koutku oka

krátký a široký krk
malá ústa
větší jazyk
krátké a široké ruce
krátké prsty
velká mezera mezi palcem na nohou a ostatními prsty
nepřerušená příčná rýha na dlani, tzv. opičí rýha

Nemoci a skryté příznaky

IQ nejčastěji kolem 50–70
porucha motoriky
snížené reflexy
snížená plodnost
vrozené srdeční vady
vývojové anomálie v trávicím traktu
možnost vzniku šedého zákalu
vyšší pravděpodobnost vzniku leukémie
narušená funkce štítné žlázy
snížená imunita

děti trpí celkově sníženým svalovým tonusem (hypotonií)
vzrůst je malý, muži mívají kolem 147–162 cm a ženy asi 135–155 cm.
mohou se objevovat epileptické záchvaty.
postižení jsou náchylnější ke kardiovaskulárním onemocněním
v dospělosti je 3–5× častěji postihuje Alzheimerova nemoc.

Vzdělávání jedinců s DS

Děti s Downovým syndromem jsou ve většině případů integrovány do běžných mateřských škol, část z nich pak pokračuje na prvním stupni základních škol. Vzdělávání dětí s DS také probíhá na základních školách speciálních (lehký i střední stupeň), kde je výuka více prakticky zaměřená. Po ukončení povinné školní docházky mají možnost pokračovat ve studiu na praktických školách (lehký stupeň) nebo na odborných učilištích. V současnosti mají lidé s DS v dospělosti problémy s pracovním zařazením (chybí chráněné dílny).

Downův syndrom v historii

Portrét lady Cockburnové s jejími třemi staršími syny (1773). Dítě za jejími zády vykazuje některé znaky DS.

Nejstarší archeologický doklad výskytu chromozomální anomálie je nález saské lebky ze 7. století.

Přišli jste už někdy do kontaktu s člověkem, který měl DS? A co vaše ponožky, jsou dneska stejné? Doufám, že vás článek zaujal natolik, že se třeba této tematice budete věnovat hlouběji. Těším se na vás u dalšího článku.

VELIKONOCE

20. 3. 2021 by vikistachova Leave a Comment

Už je to zase tady. Rok se s rokem sešel a opět tu máme Velikonoce. Sice to nebude vypadat jako každý rok, budeme se soužit doma. Ale přece jenom si můžeme udělat velikonoční pohodu. Hezky si ozdobit pokoj, obarvit vajíčka… ve snech přemýšlet, jak jsme vyšupali kdejakou zadnici. Hahaha… A víte vůbec, proč se Velikonoce slaví? Jestli ne, ráda Vám tady vysvětlím podstatu Velikonoc.

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek (ne že bych byla křesťansky založená), který je spojen s ukřižováním, zmrtvýchvstání a nanebevstoupení Ježíše Krista. Uff, to jsou slova.

Velikonoce se vždy slaví po jarní rovnodennosti, po prvním úplňku v neděli, kdy se oslavuje příchod jara. Na tento rok připadají od 2. do 5.4.2021.

Tradiční názvy dnů ve Svatém týdnu

Květná neděle – Den, kdy si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, tedy počátek jeho utrpení. V tento den by se nemělo nic péct. Tuto neděli se také světí kočičky a vrbové proutky, které se poté nosí se nové oblečení.

Modré pondělí – V tento den by se nemělo pracovat, jen hospodyně mají udělat svůj ,,velký jarní úklid.“

Šedivé úterý – V tento den by se mělo ze všech koutů bytu vymést pavučiny, umýt okna a podlahy.

Škaredá středa – Je den, kdy Jidáš zradil Krista. V tento den se mají vymést saze z komína a neměli bychom se mračit, jinak nám to zůstane. Ještě v tentýž den mají hospodyňky upéct Jidáše, které se mají jíst o Zeleném čtvrtku ke snídani.

Zelený čtvrtek – První událostí byla poslední večeře Ježíše. Druhou událostí je Kristovo zajetí. V tento den se ke snídani podávají napečené Jidáše a seje se len a hrách. K obědu se podává něco zeleného (bylinky, kopřiva, špenát….). Dále se dělá Velikonoční kopřivová nádivka. Ale novodobějším zvykem je pití zeleného piva.

Velký pátek – V tento den si připomínáme ukřižování Ježíše Krista. Nemělo by se pracovat s půdou (orat… ), prát prádlo a nemá se nic půjčovat. Hospodyně nepečou, ani nezametají.

Bílá sobota – V tento den se taky vymetaly domy košťaty, aby bylo po celý rok uklizeno. V sobotu se také pečou beránci a mazance, chlapci pletou pomlázky.

Boží hod Velikonoční (Velikonoční neděle) – V tento den se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Hospodyně nemají zametat, prát, mýt nádobí či něco takového, ale mají se bavit a barvit vajíčka. V některých krajích se jezdily Velikonoční jízdy na koních, aby se požehnala pole. Dodnes se tato tradice dochovala v Mikulášovicích na severu Čech, ale i v přilehlých německých městečkách.

Velikonoční pondělí – Tradice jako malování vajec, koleda a pomlázka, vázání na pomlázku pentličky, polévání vodou při koledování po dvanácté hodině. K obědu se podává jehněčí maso, pečený králík, vajíčková omeleta, pomazánka nebo nádivka, ke snídani se podává beránek, mazanec nebo kousek Jidáše.

Víte, co se dělá na Velikonoční pondělí v jiných státech?

Spojené státy – Děti hledají vajíčka po zahradě, které jim tam podle pohádek schoval Velikonoční zajíček.

Anglie – Ženy tradičně svazovaly muže k židli. Teprve potom, co jim dal muž peníze, pustili jej. Dobrý, ne?

Norsko – Kromě toho, že malují vajíčka, řeší vraždy! Ve všech televizních stanicích i ve všech časopisech jsou vraždy, které se snaží rozuzlit.

Německo – Ve městech konají soutěže v přenášení, házení a koulení vajec. Majitelé přehazují dům vajíčkem a na druhé straně ho chytá další člen rodiny.

Recept na Velikonočního beránka naleznete zde

Recept na Velikonoční mazanec naleznete zde

Návod na pletení pomlázky/Tataru naleznete zde

Děvčata! Letos si nemusíte vycpávat zadky… pánové to přežijí. Pomlázka se přesune na další Velikonoce. Přeji všem klidné a pohodové pomlázkování.

Mluvené slovo: Malý princ #1

Hodina země