„Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat.“ Tak popsal důležitost vzdělání Jan Amos Komenský. Pro nás, občany České republiky, je možnost vzdělat se, téměř samozřejmost. Pro velkou část populace je to však stále nedosažitelné privilegium.
Co si představíte pod pojmem vzdělávání? Mně se okamžitě vybaví školní lavice a na ní kus papíru popsaného hodinami nudy a stresu. Škola je základní institucí, která svým žákům poskytuje vzdělání. V naší zemi je nyní 9 let povinná, vnímána jako nezbytnost pro každého občana. Spoustu lidí kromě navštěvování školy dělá pro svůj rozvoj něco navíc. Absolvuje kurzy, čte knihy, pročítá články na internetu nebo se nechá inspirovat názory a znalostmi lidí okolo sebe. Pokud se však dostaneme pryč ze sociální bubliny, kterou jsme obklopeni, za rohem na nás čeká úplně jiný svět. Dětská práce, negramotné obyvatelstvo, život ve lži a nevědomosti. Jak by vypadal náš život bez přístupu k informacím a edukaci?
Příčin nedostupnosti vzdělávání je mnoho. Až 180 milionů afrických dětí musí denně pracovat. Některé děti jsou omezené válečnými konflikty, v jiných zemích dochází k diskriminaci žen, menšin a zdravotně znevýhodněných jedinců. Problém je i s financemi a nedostatkem personálu. Lidé, kteří nemají možnost naučit se číst, psát a počítat, často končí nezaměstnaní jako členové nižších sociálních skupin.
Ačkoli máme všechno, o čem si spousta dětí může nechat jen zdát, neznamená to, že tu není prostor pro změnu. Vsadím se, že jste minimálně jednou slyšeli stížnost na český školský systém. Spoustu studentů totiž nevidí v docházení do škol smysl. Dnešní doba je natolik zrychlená, že si při všem spěchu nestíháme najít správnou cestu, a tak běháme sem a zpátky a nevíme, jak zastavit. Většina vysokoškolských a čím dál víc středoškolských studentů při studiu pracují. Zvyšuje se tak pravděpodobnost na studentské vyhoření, které se v poslední době stává čím dál častější. Všude na internetu vídáme úspěšné podnikatele, kteří absolvovali pouze základní vzdělání. Začínáme si mnohem více uvědomovat, že dokončení školy nám nemusí zajistit úspěch ani práci snů. Biflování, memorování, nedostatek prostoru o věcech přemýšlet, fakta, kterým nerozumíme. To všechno vede k jedné otázce – K čemu nám to vlastně je?
Škola je příprava na život. Přiznám si, že i já jsem nad tímto výrokem protočila oči, ale něco na tom bude. Je místem, kde se potýkáme s malými nespravedlnostmi, spory, učíme se, jak jednat a reagovat. Získáváme tak nejen znalosti, ale i zkušenosti. Škola je jedna z jednodušších a přístupnějších cest, jak se začlenit do společnosti, vzdělat se, zjistit, co nás baví a zajímá. Otvírá nám bránu možností. Jak řekl Hermann Hesse: „Umění života spočívá v tom, že se učíme trpět a že se učíme usmívat.“
Pro mě znamená vzdělávání nezávislost. Čím víc toho víme a umíme, tím méně jsme závislí na ostatních. Tím více si dokážeme utvářet vlastní názory a sami se rozhodovat. Jsem vděčná, že jsem občankou České republiky a mám právo se rozvíjet a mít oči otevřené.
Děkuju všem, kdo jste dočetli až sem. Dnešní den (24.1.) je mezinárodním dnem vzdělávání a jsem ráda, že si se mnou připomínáte jeho důležitost.
Nejnovější komentáře