Kolemjdoucí
Stála jsem opřená o zeď baráku a ťukala mamce zprávu, že žiju. Vyrušil mě zvonek na dveřích kavárny, ze kterých vyběhly dvě holky mýho věku. Rychle se objaly a ta jedna, ta v oranžový čepici a martenskách, se vydala rázným krokem za roh ulice. Ta druhá, s plátěnkou na rameni a potutelnym úsměvem na tváři ještě chvíli stála a koukala na místo, kde před pár sekundama stála její společnice. Najednou se rozeběhla přes ulici a skočila do tramvaje. Rychle se ještě ohlédla z okýnka, i když bylo jasný, že už ji nezahlédne.
A já na ně nemůžu přestat myslet… Na ty holky. Jestli se z nich zrovna staly kamarádky anebo byly na prvním rande. Jestli si tam řekly, že budou spolu, anebo se právě rozešly.
Hrozně bych chtěla znát osudy lidí, všech, co za den potkám anebo minu. Chtěla bych znát všechny kolemjdoucí.
B
Budu se na vás těšit zase příští čtvrtek!
Nejnovější komentáře