Vítáme vás u dvanáctého vydání Uměleckého listí. Dvanáct je další kouzelný číslo, a tak jsme si pro vás připravili další speciální vydání vaší oblíbené rubriky, ve které publikujeme a komentujeme vaši tvorbu. A v čem je tak speciální? Tentokrát tu nebudou žádný fotografie, nýbrž pikantní a horké texty, které svou tematikou tak trochu navazují na Lady Fuckingham, kterou jsme v Listu nedávno načetli. Někdo to rád horké, ale tak… proti gustu žádný dišputát. Co nám přilétlo do redakce tentokrát?
První báseň je od autorky pod pseudonymem Šuky. Existuje něco horšího než rýmované přání k narozeninám? Tak přiznejme si, každý z nás v 15 nebo 16, přesvědčem o své básnické genialitě, vyzvracel podobný pokus o báseň… Nicméně doba je zlá a my publikujeme takřka cokoliv. Autorce budiž přičteno k dobru, že si ze sebe (a svých blízkých) umí alespoň udělat srandu. Další autorka pod pseudonymem hodně upřímná slečna přispěla hned třemi básněmi, ve kterých se lyrický subjekt potápí v bažině marnosti, která kontrastuje s přítomným pocitem lásky, a právě ten ho nakonec zachrání od utonutí. Samozřejmě, že by se v básních dalo leccos vylepšit a zapracovat na nich… Ale rozhodně lepší než rýmovaná přáníčka! Všem našim přispěvatelům mnohokrát děkujeme, čtenářům přejeme (pokud možno) příjemné čtení.
16. února, narodila se nestvůra, Jmenuje se Eliáš, Stává se z ní Goliáš, Teď bude mít šukací průkaz, A to je právě ten důkaz, Že bude moct mít sex, Ale s žádným ex, Protože kouření péra je děs, Proto ráda honí péro křivé, Dělá to s ní věci divé, Nejlepší jsou dvě pipiny, Se kterými tráví celé hodiny, Občas je i s Péťou, Který je jejím méďou, Sem tam se i líbají, Tím se ale netají.. Teď už ale konec řečí, To už musí stačit přeci.. A teď to hlavní musí zaznít: Hodně štěstí, hodně lásky, Hodně zdraví, velké dárky, Rozum, ten už máš, Tak nám koukej kousek dát, Ať se två tajná přání plní, A není blbec, ten tvůj první, Tudíž hodně sexu, Bez nějakého stresu, I love you <3 Šuky
A alespoň na chvíli na ně dala. Místo toho, mám depky jako prase A jsme u toho zas a zase. Je to spíše plácání, avšak nudu mi to zahání. Snažím se každou noc (pro své porozumění) Sepsat pár myšlenek - není to umění. Co radost mi udělá? Vypsat své pocity do pár řádků a zbavit se nepořádku Nepořádku? Kde vlas Jsem high, myšlenkami bloudím Ten stav miluji, Miluji tě, dvě slova tak krásná Avšak někdy jen dočasná Dočasná? U nás to nehrozí Stále mám z tebe z lásky explozi. hodně upřímná slečna
Ať už je tohle všechno pryč, Ať už někdo podá klíč. K čemu? Ke komu? K hezčímu zákonu. Karanténa k čemu vlastně? Vždyť tím nic neuhasne.. Karanténa proč? Abychom neměli moc. Tebe mám nejraději, ty mi pomůžeš. Tebe mám nejraději, i když už nemůžeš. Mám myšlenky jen o tobě, Proč to mám nechat na tobě..? Vždyť jsme v tom oba společně. Tak nenechávej mě takhle nevděčně. Na Pottera jsi mě zval, jak kdyby jsi mě opravdu znal. Na Pottera, prý jen film.. ach..ten vtip mě pobavil. hodně upřímná slečna
Ven s tebou se mi opravdu nechtělo, Jak kdyby to nějak důležité vůbec nebylo. Odmítala jsem tvá pozvání Možná to mělo být osudné varování. Moje nálady se mění jako ministři zdravotnictví ve vládě. Máme spolu hodně společného.. Taky nemám všech pět pohromadě. Upřímná slečna říkám si Hodně upřímná dokonce Jak kdyby to vždy šlo.. Vždyť nesnáším pitomce. Dát sem nějakou svou báseň Musí to být jednoduché Vždyť o nic nejde (je to tvu vášeň) Ach, tak mi to přijde bezduché hodně upřímná slečna
Jak se vám líbilo dnešní vydání? Pokud i vy chcete přispět do Uměleckého listí, napište nám na mail casak.list@seznam.cz nebo Instagram. Nebojte se, my nekoušem… jenom někdy (hehe). Těšíme se na vás u dalšího vydání!
Napsat komentář