Bylo úterý a já jsem vyklízela starou komodu plnou krámů, která u mých prarodičů stojí už od nepaměti. Člověk by ani nevěřil, co nenajde za poklady – od starýho gramofonu po oblečení z vojny. Mezi tím vším harampádím byl i starej ošoupanej sešit nadepsaný Otázky a odpovědi. A co v něm vlastně bylo?
Dramaticky jsem sfoukla prach ze sešitu a podívala se dovnitř. Uvnitř bylo spoustu básní a vtipných poznámek z vojny obohacených o spoustu škrtanců. Prolistovala jsem celý sešit plný zázraků a rozhodla jsem se, že se o něj s vámi podělím.
Básně a texty jsou psané v letech 1956 – 1957. Autorem je Josef Fabian.
33. Každého milovat je tolik jako nemilovat nikoho
41. Vojna: věznice Znalost vojska: temno Třídní kniha: Kniha džunglí Velitelství: vlčí díry Důstojník za dveřmi: mlha kryjící nepřítele Proč se neučíme: pro lásku k mládí
47. od 15 do 20 let = pašeráctví od 20 do 40 let = radost ze života od 40 do 60 let = div technik od 60 do 70 let = nouzovka
Rozpočet vojáka 2 roky 24 měsíců 104 týdnů 730 dnů 17 520 hodin 1 054 200 minut 65 072 000 vteřin vypiji: 7 hl černé kávy sním: 265 kg chleba dostanu: 1465 Kčs
Desatero vojáka Zázrak - voják bez stesku Zbytečnost - čistit samopal Maličkost - být rozverný Trápení - dělat přískoky Nemožnost - na vojně zbohatnout Náhoda - dostat dovolenku Odvaha - zaspat ve stráži Nedbalost - voják bez děvčete Radost - když to má za pár
Dopis Těch růží v sadě na tisíce jež symbolem jsou lásky Však nebudou tě bavit více až čelo zbrázdí vrásky Proto miluj dokud čas než rty a líce zblednou ty růže Kvetou za rok zas Tvé srdce jenom jednou V lese roste Konvalinka u potoka Lilie Kdo ti tento dopis píše ten tě vroucně miluje
Líbily se vám texty z vojny? Pokud ano, budu ráda za jejich sdílení a za komentář. Já se na vás budu těšit někdy příště!
Nejnovější komentáře