příběh

Suchý únor už je v půlce, alkoholici začínají mít abstinenční příznaky, někteří studenti začínají mít příznaky závislosti na kofeinu, další týden je za námi a s jeho koncem příchází i nové vydání vaší oblíbené rubriky – Umělecké listí, kde komentujeme a publikujeme vaši tvorbu. Tak jaké (č)umění tu pro vás máme?

Jak jistě víte, v pondělí byl nejkomerčnější svátek roku, svátek zamilovaných. A naše první přispěvatelka, celou redakcí známá – naruby, nám zaslala krátký příběh, který je k tomuhle dni jako dělaný. Druhý příspěvek nám zaslala autorka, která je jedním z nejnovějších objevů naší redakce – smrtihlav, ta přispěla svou básní – Podnapilost aneb pátá dimenze. Autorku bychom chtěli pochválit za rytmus, myslíme, že tu máme nového básnického favorita. A jako poslední je tu (opět) jediný muž dnešního vydání – m1k1, který nám zaslal svou další originální kresbu s názvem cup of vibe. Všem přispěvatelům moc děkujeme a přejeme vám příjemné čtení a (č)umění!

,,Víte, paní doktorko.. můžu vám říkat jménem? Skvěle, tak tedy, Ireno.. dlouho jsem přemýšlel, jestli za vámi vůbec chodit. Přijde mi, že můj problém je zcela banální a že bych ho zvládl vyřešit i sám. Ale kamarádi mě do toho uvrtali, že prej to je na psychologa, že bych se rozhodně měl někam objednat. Tak jsem tady. Trochu nervózní, trochu napjatý, to jistě vidíte. Nemluví se mi o tom lehko, opravdu ne. Je to dost, jak to popsat, intimní záležitost. Myslel jsem, že to jednoho dne zkrátka vyšumí, ale svědomí mi předhazuje výčitky každý boží den a mně z toho už trošku.. no víte co. Hrabe. Abych nechodil okolo horké kaše: jde o ni. V našem vztahu se vyskytly jisté problémy a ani jeden z nás netuší, jak z nich ven. Co jí vadí? No, toho je poměrně dost.. napsala by seznam a pověsila by mi ho na ledničku – kdyby mohla. Vítka, kterou slyším nejčastěji, se týká mého spánkového režimu. Prý chodím domů hrozně pozdě, ještě později uléhám a o víkendy jsem furt v čudu, takže nespím tam, kde bych spát měl. A já to vím! Vím, že dělám něco špatně,ale Ireno, já jinak nemůžu! Nemůžu tam spát, polední dobou už s ní není takové teplo jaké bývalo, spaní jako v bavlnce se někam vytratilo a když, nedejbože, začnu brečet, tak – o tom snad ani nemůžu mluvit. Kamarádi říkali, že je to fakt divný a dokonce jsem kvůli tomu i pár přátel ztratil… Ona zvlhne. Ano, Ireno, slyšíte správně. I s takovým problémem se v životě potýkám. Řekněte, přijde vám, že to mám jednoduché? Bolí mě z toho celé tělo, hlavně záda. Už nejsem nejmladší, takže si na kvalitní spánek potrpím, ale to s ní zkrátka nejde! A vyčítám jí to snad? Ne, Ani slůvkem! Dobře, jednou jsem jí nadával do rozvrzané krávy, ale na moji obranu jsem se ten den vyspal opravdu mizerně. Ireno, tak mi poraďte. Jak mám náš vztah zachránit? Nemůžu se jí jen tak vzdát, mám pocit, že bez její přítomnosti bych začal trpět spánkovým deficitem a mé noci by byly ještě osamělejší a chladnější než doposud. Nekoukejte na mě jako bych se zbláznil, Ireno. Nerad to říkám a trhá mi to srdce, ovšem nedá se jinak. Musím si zkrátka pořídit novou postel.“

naruby

Podnapilost
aneb stav páté dimenze

vstávám a fúha - pátá dimenze,
kéž mohla bych s tebou být,
ale ty se opět taháš s jiným,
o důvod víc jít znovu pít.
nikdy nebyl jsem typ, který by bohémský 
život žil, avšak když už mi jen smutek zbyl,
mé srdce tonoucí, ztrácející barvu,
zná akorát tak starost, kolik tekutého
štěstí do sebe narvu, neb v žilách už jednu
sklenku mám.. k čemu city?
jen tohlencto štěstí já doopravdy znám.

smrtihlav

Hrc-frc a jste na konci dnešního vydání. Tak kdo je vaším dnešním favoritem? Slavili jste Den svatého Valentýna anebo jste vlastenci jak řemen a slavíte První máj? Dejte nám vědět do kometářů. My se na vás budeme těšit u dalšího vydání!