Ne, to není překlep, to není Loď, jež dováží čaj a kávu Konstantina Biebla. Naše loď nic nedováží, naše loď se zasekla někde u Afriky a trčí tam… Asi neměla povolení přeplout do jinýho okresu. My pro vás máme další Záznamy přeživších. V dnešním vydání ale zaplujeme do jiné zátoky… Do neznámejch a exotickejch končin. Autorem dnešních básní je déčkový student, který to má za pár, páč už má odchozenený ty čtyři roky pekla. Vrhnem se na to!
S LODÍ JEŽ SE ZASEKLA V PRŮPLAVU
I. Chtěl jsem vyjet do ciziny poznat taky kraje jiný a exotický A tak jako vždycky neboť mi byl shůry rozum dán vymyslil jsem chytrej plán U převaděče jsem si zájezd koupil a to jsem neprohloupil Převaděč mě vleče přes pole přes louky po kopcích a přes blata Já dělám kouky kouky abych viděl panorámata Dyž jsme natrefili na strážníky ty maj voči jako fíky hráli jsme si na lišky co hledaj svý pelíšky Pak jsme vyšli za lesem už v jinym okrese Rozhlíd jsem se a pravil Jémine tak takhlenc to vypadá v tý cizině
II. Nechodim do práce sedim doma o samotě jako hovno na lopatě a to nejni legrace Na policii už mám pěkný seznam Moc piji a zákony neznám Platim pokuty Jsem celý ohnutý pod tíhou dluhů a to nejde k duhu Ale s rukou v ruce s tim de exekuce Snažim se neskácet Sedim doma o samotě jako hovno na lopatě a to nejni legrace
III. S lodí jež se zasekla v průplavu už nikam nepoplavu
IV. Modrobílá peřina a brambory v rendlíku Pověs šaty na kliku lásko moje jediná Přece všechny postele za nás někdo ustele Pověs šaty na kliku bez smutku a bez vzlyku Vždyť v tomhletom pokoji co bolí se zahojí Blues o holce Zdeptanej du ulicí jako můra bloudící šilhá za lucernou A s mou holkou věrnou klopýtám se neštěstim Jo jsem smutnej To je tim že zavřely výčepy Mý holce jsem nalepil černý slzy na řasy Šklebí se mi Říká si Úzkostlivá A přesto je laskavá když objetim uspává moji těžkou hlavu Vim že neuplavu nejsem světlo na moři jež se jinde vynoří Jsem smutnej Jo náramně vždy když ona svírá mě a šeptá mi s úsměvem Jsem tvoje Jen tvoje jsem Úzkostlivá Táhnem těsnou ulicí a nad náma bloudící měsíc kulhá nebem Líp to nedovedem bez sebe i spolu jsme sami Žádnej neuzme co nás život naučil Tak houpe mě v náruči a já chraptim úděsem Jsem smutnej Fakt smutnej jsem Úzkostlivá
Stejně jako skončil Blatný, tak končí dnešní vydání Záznamů přeživších. Pokud ještě nesledujete náš instagram, tak to honem běžte napravit. Ať vám neunikne žádnej novej článek. My se na vás budeme těšit příště!
Napsat komentář