Pokud jste někdy něco hodili na papír, tak to dost pravděpodobně skončilo ve vašem šuplíku – v takovém tom, kde je skladiště papírů a písemek z češtiny. A když už ten šuplík doslova přetejkal, tak jste museli probrat ty papíry, co se tam válely v zapomnění, a náhodou jste narazili na nějakou vaši tvorbu. A na tuhle ,,šuplíkovou tvorbu“ se podíváme v dnešním vydání vaší oblíbené rubriky Umělecké listí – kde publikujeme a komentujeme vaši tvorbu. Co vydaly temntoty šuplíků a zástrček?
První autorkou dnešního vydání je naruby, která nám přispěla svými výstižnými verši. Další autorkou je naše stálá přispěvatelka – K. Gideon. Ta nám zaslala svou báseň v próze s názvem Vykřičený dům. Poslední autorkou jsem já. Báseň Vodrhovačka je trefným zakončením dnešního vydání. Přejeme vám příjemné čtení!
až budeme velcí chceme býti herci *** i na chvíli ráda zapomenu, že je to spíš za trest, než za odměnu. a velmi ráda ti připomenu, že není to za trest ale za odměnu. naruby
Vykřičený dům
Motala jsem se tmavými ulicemi, kde svítí jen jedna lampa, hodinové ručičky ukazovaly půlnoc, ale i směr mé cesty jako kompas a stín se mi kroutil pod měsíčním svitem.
Mé kroky spočinuly u starých známých dveří a já vešla dovnitř. Všude tam tančily nahé múzy, které mě už dávno znají. Pořád ty stejné, ty kterých křivky už znám, ty kterých kůži jsem svými básněmi už dávno popsala. I přesto jsem tam hledala jednu, co by se podobala vám.
K. Gideon
Vodrhovačka Budu jako Vašek, kterej má barák plnej flašek, kterej má postel plnou holek, kterej má hnusnej starej dvorek, kterej má lano kolem krku a nemá větev na svym smrku. Klára Fabianová
Co se vám líbilo nejvíce? Napište nám to do directu nebo komentářů. Pokud nás chcete podpořit, sdílejte nás na sociálních sítích a mezi kamarády. My se na vás budeme těšit u dalšího vydání!
Napsat komentář