LISTÍ TO JISTÍ

Předvánoční čas – venku hustě sněží (dobrej vtip), doma voní cukroví a vy si čtete právě publikovaný příspěvek v Listu. Vánoce jak mají být. Je tady další vydání Uměleckého listí, ve kterém zveřejňujeme a komentujeme vaši tvorbu. Máme velkou radost, že nám stále píšete, máte dotazy a zájímáte se o nás. Tento týden zveřejňujeme texty (a ilustraci) od autorů, kteří se tu ještě neojevili – takže to bude zase něco nového. Všichni jsme příjemně překvapeni tím, že i u nás se najde tolik nadanejch a tvořivejch lidí. A jestli chcete, aby se tu příští týden objevila i vaše tvorba, napište nám! Můžete na instagram nebo na náš mail casak.list@seznam.cz. Jsme rádi, že se z Listu stává součást naší školy. A jaké listí k nám do redakce doputovalo tento týden?

Do třetího vydání Uměleckého listí se dostalo několik básní od tří autorů. První přispěvatel je Petr Musil z 2.D. Jeho sonet je jako z pera Antonína Sovy. Autor v imaginativních obrazech impresionisticky a jemně vykresluje kontury noční oblohy. Přesto bysme mu doporučili zaměřit se na práci s rytmem verše a významovou stránkou – na škodu by nebyla ani snaha o zredukování verše. Autor nám souběžně s básní poslal tesknou kresbu západu slunce – ta se nám moc líbí! Další dvě básně nám zaslala autorka pod pseudonymem K. Gideon, prásknout na ni můžeme to, že je z druhého ročníku. První báseň, která tematizuje vlastní oběšení (všimněte si, že to je mezi našemi přispěvateli časté téma) je psána s vtipnou sebeironií. Další dvě básně jsou takřka říkankové (v dobrém slova smyslu). I tady se ovšem dají zpozorovat temnější podtóny a motivy – jejich interpretace závisí na vás, čtenáři. Posledním přispěvatelem je autorka, která se schovává pod pseudonymem Pupendo. Mezi tím, co jsme zde doposud publikovali, jsou její básně jedinečné. Autorka totiž nápaditě pracuje s významem a podobou slov a slovních spojení. Texty jsou odlehčené a hravé. Seznámení s její tvorbou pro nás bylo milým překvapením. Neváhejte se vrhnout do čtení vaší oblíbené rubriky – Uměleckého listí!

Započla doba pochmurná, chladná půlnoc,
nevidím nic, jen jeden odstín černé,
avšak z dáli této noci temné 
se ozývá vzdálené volání o pomoc.

Proplouvám mořem stomů, dokud mi stačí síly,
má naděje vzkvétá, když už konečně slyším šumění - vody tok
a z něho záři silnou, nevídanou po celý rok,
ze které svůj zrak spustit nemohu ani na chvíli.

Na dně vody křišťálové, luna jak hořící luk,
z níž se každému tají dech,
a též z toho, jaký vydává nádherný zvuk.

Pak jediné, co vnímám je jak srpec spouštím po liáně zpátky do nebes
a velmi mne těší děkovná slova těch, kteří večer otevřevše oči, 
na obloze spatřili zářivě se skvoucí měsíc a miliony hvězd.

Petr Musil 

Zpitá pod vobraz,
vylitá jak váza.
Blížící se myšlenek zkáza,
čeká mě věrnej kámoš - provaz.

Pověsim se na lípu hrdě,
budu tam oxidovat až do jara.
Posloužim jako hnízdo čamrdě,
tělo jako pavučin plná fara.

Budu někde v lese hnít
a houpat se ve větru.
Kosti budou z těla čnít
a já budu k světu.

K. Gideon 

Černá ovce
bílá vrána
Kořist lovce
hračka pána
Dožiju se ještě rána?

K. Gideon 

láska 
mě přivedla před tvůj práh
otevřel 
tvůj otec - lásky vrah
zavřel a nechal mě tam stát 

v dešti 
v mrazu 
zamknul 
a šel v klidu spát 

K. Gideon

Nesmělá umělkyně
tiše sedí na tvým klíně 
a neví, co má dělat.
Čekáš akt.
Těch ona už kreslila stovky
a přesto jsi model,
po kterým vždycky toužila.
Tak se nediv, že se jí ruce třesou
a srdce divoce buší.
Přiměls ji dýchat rychle 
už jen svým dechem na její tváři.
Jak se asi budeš tvářit až vezme tužku,
uhel 
a nakreslí i tebe?

Pupendo 

Topím se
Stejně hlavu pod vodu nořím
Jsem umělkyně 
Tvořím

Pupendo

Procitám
Pro cit mám 
cit. Dám.
Prodám. Pro mám.
Prodám cit.
Protože ho mám.
Cit. Mám.
Dám ho vám. 

Pupendo

Jak se vám dnešní příspěvky líbily? Máte nějaké výhrady nebo jste byli potěšeni? Líbí se vám básně, které v Uměleckém listí publikujeme? Zanedlouho přijdou prázdniny, s nimi i svátky klidu a míru, těšíte se na Vánoce? Napište nám do komentářů, rádi si vaše zprávy přečteme.