Když jsme LItoměřičtí STudenti, rozumí se, že budem psát o Litoměřicích. Menší vánoční speciál, ve kterém vám připomeneme, proč jsou Litoměřice neobyčejným městem. Jste v prváku. Noví lidé, nové zvyky a nové město. To, co z Litoměřic znáte, se vám docela zamlouvá. Chtěli byste je prozkoumat, poznat všechny zapadlý dvorky, temný a romantický zákoutí nebo těsný uličky. Že jich tady je. Jste ve čtvrťáku. Liťák vás prudí, protože v noci tu chcíp pes, můžete max. do Shakeru nebo do Luny. Je na čase podívat se na Litoměřice trochu jinak. Zkuste si s naším průvodcem projít všechna zajímavá a malebná místa v Litoměřicích. Kde sehnat nejchutnější oběd? Kde prodávají nejlepší kafe? Kam si jít zaběhat? Ať už jste v prváku, máte spoustu nadějí a očekávání, nebo jste ve čtvráku a máte tady toho plný zuby, zjistěte, proč jsou Litoměřice jedním z nejhezčích měst na severu Čech.
V Českém středohoří, v Ústeckém kraji u Lovosic a Terezína, na soutoku řek Labe a Ohře, leží na úrodné půdě královské a okresní město Litoměřice. Královským se stalo díky panovníkovi Karlu IV.
Začneme náměstím
Centrum všeho dění, naše krásné Mírové náměstí. Zhruba uprostřed stojí morový sloup, který je obklopený lavičkami a lidmi, co na nich popijí lahváče. Do kašen (Horní a Dolní) děti hází koruny… jiní je zase loví ven.
Vy, Litoměřičáci, si určitě vzpomenete na info-eletrickou mluvící tabuli a na mačkání kódu na veřejné záchody.
Dále stará radnice, dnešní Městské muzeum. V roce 1916 se v důsledku působení spodní vody zřítila střední část stěny, ale věžička zůstala na svém místě.
Naproti muzeu stojí gotický Kostel Všech Svatých (Bílý kostel), v něm se nachází nejstarší dochované zdivo ve městě. Je součástí Dlouhé ulice, která je vystavěná ve stejném poměru délky a šířky jako Václavské náměstí v Praze. Mimochodem vy, co dojíždíte, Dlouhá ulice je ta dlouhá ulice z náměstí, kterou chodíte na ,,dolňák“.
Na náměstí poskytuje ubytování Dům u černého orla, známý mezi litoměřičáky jako Salva Guarda. Jeho hlavní průčelí je zdobené sgrafity s biblickými motivy.
Dál, směrem k Infocentru a městskému úřadu v podloubí, míjíme několik restaurací a kavárniček, které jsou plné sedících lidí, jež na nás nechávají pohled. Zastavíme se u výlohy knihkupectví Jonáš, protože všichni přeci milujeme knížky a čtení, že ano. „Dobře, dobře už jdu.“ Kdybychom šli pořád rovně, narazili bychom na galerii, ale my zahýbáme doprava a jdeme okolo Gurmánie. Restaurace s venkovním posezením. Vaří tam výbornou Tomatovou polévku. Můžu doporučit! (Já taky, pozn. korektora.) Jo a berou tam stravenky.
Dostáváme se k Lidické ulici, kde sídlí lokální pražírna kávy Zoban. Pro kávové labužníky je to litoměřická oáza. Až vás omrzí náš školní automat, tak si tam zajděte. Nejen, že mají výbornou kávu a další speciality, ale také si můžete vzít kávu s sebou do porcelánového hrníčku (který můžete, ale nemusíte vracet) a myslet tím na ekologii!
Po romantickém básníkovi toho zbylo
Každý z Litoměřic zná Máchův příběh, kdy z kopce Radobýl, byv zahleděn na Litoměřice, uviděl z nich stoupat plameny – neváhal a závratnou rychlostí se řítil z kopce do města. Jsou různé verze, ale všechny končí stejně… Máchovou smrtí. Máme po něm pojmenované pitoreskní divadlo, jemně rozbité Máchovy schody a naši užasnou knihovnu.
Mácha pár měsíců v Litoměřicích žil. Jeho ,,světnička“ je (překvapivě) v Máchově ulici – je jedním z turistických cílů.
Jeho dvě litoměřické sochy nás stále hlídají, abychom nezapomněli na to, že literatura je k životu potřebná.
Pro milovníky umění
• Divadlo Karla Hynka Máchy je divadlo plné hudby, nejen dialogů, příběhů a tance.
• Kulturní dům v sobě skrývá jak vážnou kulturní stránku, tak i novodobé festivaly
• Litoměřická Severočeská galerie výtvarného umění vám ukáže výtvarná díla od známých i neznámých autorů.
• Kino Máj. Jeho podlahy pokryté rozsypaným popkornem voní až ven. Jdete okolo výlohy, koukáte se na program fimů nebo se nenápadně upravujete v odrazu.
O Dómském pahorku, povím vám historku (ze vzpomínek obyvatelky)
Jdu domů. Konečně jdu zase domů na Dóm. Procházím skrz Dómské náměstí zády ke katedrále sv. Štěpána a vzpomínám si, jak tu každou neděli lidé tančili na položeném tanečním parketu pod stromy a pan biskup Gross, jim hrál s orchestrem na housle. U kanovnických domků, na tom největším trávníku, blíž u kamínkové cesty, vlastě stávala malá kaplička. A támhle, na trávníku pod stromy, bývala studna. Uvědomila jsem si, že cestou z Mírového náměstí jsem šla okolo domu s obchůdkem, kde prodávala paní Srnková překrásné kroje. Ten dům je strašně maličký, byla jsem v něm jen jednou, ale přeci jsem si na něj vzpomněla. Pamatuju si dřevěné okenice. Na ně si ta paní psala všechno zboží, co nabízí. Přijdu k našemu domu. Je to ten naproti kostelu (biskupská konzistoř). Odemknu a když konečně vyšlapu těch nekonečně mnoho schodů, přijdu do svého pokoje a vykouknu z okna přímo na náměstí. Všímám si snad všech schovek, tajných skrýší a uliček, kde jsme si jako děti hrály. Bylo to hezké dětství.
Trocha přírody …
Střelecký ostrov, kde se už nestřílí, ale sportuje. Lidé tam jezdí na kolech, kolečkových bruslích, skateboardech a děti si tam vybíjí energii hraním na babu nebo lezením po prolézačkách.
Peďákem známý, často navštěvovaný park Václava Havla (rybníčkový park). Studenti se tam schází před odpoledkou a probírají velice „vážná“ témata. Děcka házejí do rybníčků šutry a ryby se jim snaží vyhnout… chudáci. Hmmm, chybí mi tam stromy, mohlo by jich tam být víc.
Ve vyšší nadmořské výšce se nachází Jiráskovy sady. Vy, co jste z Liťáku, pamatujete si ještě starou verzi parku? Ty kůly vzadu, byly jako hradby, po kterých jste určitě taky, jako malí, nachodili kilometry. A ta hnusná obří modrá fontána!
Když půjdete kolem čajovny po levé straně nahoru, tak projdete vilovou čtvrtí. Pořád pokračujete rovně do toho kopce – ten vás zavede na Mostnou horu. Z té je výhled skoro na celé Litoměřice. U restaurace, co tam je, nikdy nevím, zdali je otevřená, nebo ne. Takže se pro jistotu nejdřív koukněte na internet.
A ještě pro zajímavost: pod celým městem jsou podzemní sklepy a chodby (katakomby). Jejich původní délka je odhadována na 24 kilometrů! To jen kdybyste si chtěli udělat delší procházku.
AŤ UŽ JSTE V LIŤÁKU NOVÝ NEBO TU ŽIJETE, DEJTE NÁM DO KOMENTU VĚDĚT, CO MÁTE NA LITOMĚŘICÍCH RÁDI A KAM SE PO ŠKOLE ZAŠÍVÁTE.
Nejnovější komentáře