Vítejte u Literární recenze. Taky máte někdy pocit, že nás škola spíše od čtení odrazuje? Co se vám vůbec vybaví, když se řekne klasická literatura? Školní povinnost každý rok odevzdat čtenářský deník, který jste stejnak opsali z internetu a ani té knížce nedali šanci? Přijde vám samotné čtení nudné, nebo výběr knih, které jsou nezáživné a jejich výběr je po generace stejný? Kdo říká, že klasická literatura musí být nutně nudná? Klasická literatura je literatura, jejíž kvalita je prověřena časem a generacemi nadšených čtenářů. Podle mě by se děti neměly odrazovat vůbec od samotného čtení a především ne klasické literatury. Rozhodla jsem se s vámi tedy podělit o pár svých oblíbených kousků, vám určitě známým, z klasické literatury, které stojí za to.
Pýcha a předsudek
Tento román vstoupil do dějin jako realistické dílo, sice v romantické době, o ženění a vdávání za účelem získání majetku. Jeho autorka, Jane Austenová, si získala obdiv a zájem především u mladých či starších čtenářek, které touží po lásce. Samotný děj nás zavede na anglický venkov. Úplně se zde ztratíme v představě zelených plání okolo velkých honosných panství a máme pocit, že jsme doopravdy ve Viktoriánské Anglii na konci 18.století. Kniha vypráví především o rodině Bennetových žíjících v jednom z venkovských sídel. Vše začíná tím, že do sousedství se nastěhuje mladý, bohatý a svobodný muž jménem Bingley, který podle tehdejších stereotypů bude určitě potřebovat schopnou a mladou manželku. Pan a paní Bennetovi mají pět dcer, které se snaží jejich matka za každou cenu provdat. S panem Bingleym se seznámí dívky na plese a hned mezi nimi s jednou z dcer přeskočí jiskra. Spolu s ním je ale na plese jeho přítel pan Darcy, který je sice bohatší než on, ale za to mnohem mrzutější než pan Bingley. Pan Darcy působí pyšně, povýšeně a ještě ke všemu urazí hned první večer naši úžasnou a nenahraditelnou hrdinku Elizabeth Bennetovou. Lízu přehlíží, neboť pro něj není dostatečně hezká ani bohatá. Jak to ale doopravdy je? Najdou si oba k sobě cestu?
Příběh je plný milostných zvratů a nedorozumění. Jestli hledáte klidné a pohodové čtení na noc před spání, tato knížka je přesně pro vás. Kniha je psána s lehkostí a vtipem. Styl psaní Jane Austenové je jedinečný, prostě kouzelný. Není to kniha napínavá, u které byste si kousali nehty, ale i přesto čtete dál. Hlavní hrdinka si ráda, jak se říká, pouští pusu na špacír a ani se nebojí odmítnout nabídku k výhodnému sňatku. Elizabeth často mluví upřímně k lidem, ke kterým by neměla, protože mají vyšší postavení. Přesto s nimi hovoří bez zábran a s řádnou dávkou humoru, kterým oplývá. Nenechá si diktovat své životní osudy… Ostatně to by ani neměla žádná jiná dívka. Sama autorka odmítá sňatky z rozumu bez lásky a vzájemného porozumění. S hlavní hrdinkou se Jane Austenová ztotožňuje, proto si myslím, že i mnoho jejích čtenářek se s Elizabeth může ztotožnit a zažívat její láskyplný příběh společně s ní.
Dílo Jane Austenové je nadále inspirací dalším umělcům. Mělo několik krásných filmových zpracování, i když bohužel do filmu není možno zařadit vše v knize, takže diváci přijdou o spoustu důležitých pasáží z knihy. Dejte mu šanci! Četli jste už jěco od J. Austenové? Jak se vám to líbilo? Dejte vědět do komentářů. Teším se na vás u další LITR!
Nejnovější komentáře