Další záznam na záchodovou zeď nářků. Jsme rádi, že vás po týdnu můžeme přivítat u dalších Záznamů přeživších. A protože tohle vydání je s pořadovým číslem tři (a trojka je číslo magický), bude opravdu specíální. Oproti předešlým vydáním, kdy jsme za jeden týden nasbírali texty od vícero autorů, dnešní vydání patří pouze jednomu. Co o to, vždyť na tom nemusí být ještě nic speciálního. Jo, máte pravdu. V čem je to teda tak speciální? Jestli jste si u minulých vydání říkali, že jsme teda dost odvážní, tak čtěte dál. Dnes vás totiž čeká notná dávka pesimismu, beznaděje, sarkasmu a drzosti – zkrátka obyčejný den v naší obyčejné škole. (Jestli vám praskne žilka – nezapomeňte – rychlá je 155.) Zbývá poslední otázka, než se vrhnete do čtení: Kdo je tím autorem? No… to vám říct nemůžeme, ale alespoň prozraďme, že vystupuje pod tajemným pseudonymem Dr. Alen Chaxep. Teď víte všecko – můžete se do toho pustit. A pro hnidopichy – báseň je umělěcké ztvárnění reality, to znamená, že nemusí nutně odrážet žitou realitu, kapišto?
(autorkou úvodní kresby je G. Sokolová z 4.D)
MY Z PEĎÁKU /cyklus básní/ I. V PEĎÁKU máme na háku pověst školy i naší budoucnost hlavně že v bufetu je baget dost a z automatu na kafe teče kafe a v zimě aspoň jeden radiátor blafe a říďe míň řve a víc se směje pak nám nádherně je II. PŘED ŠKOLOU TMA TEKLA Z PRŮČELÍ sirky sme neměli Vo slunce připálil jsem si tak abych ti viděl na čumák Tma tekla pryč a oblaka jako prasklá kloaka spala ti nad hlavou Do školy jedině s průpravou tak na rtech hřál mě rum Tys přišel o rozum No vo ten taky ANO a kalně modrý ráno počalo den Ač se tváříme chytře každej s náma si prdel vytře Jdem do šaten III. JEDNIM SMĚREM bůhví kam se derem Na hodiny chodí za nás někdo jiný Zvykli sme si a vy taky nevěříte na zázraky Prostě sme to vzdali vopět vzali pali A víme že když se vomylem dostavíme hodiny prokládáme spaním dyť sme si zvykli Už se neposerem A ti co sem dou za vzděláním dou stejnym směrem IV. VYPADAT CHYTŘE VYŽADUJE HODNĚ DŘINY proto skáču po chodbě a kvokám abych vypadal jak mateřiny Ostatní mě maj za cvoka jenom holky se culej Jenže ne na mě asi už znaj mě ale de jim to krásně A v ředitelně pod vobrazem Havla čtou se moje básně Haleká při tom Pavla Jaký chytrý máme žáky z toho koulej se mně zraky Teď nám jen chybí hele sehnat i takový učitele V. ZDÁ SE že jsem zabřed v čase mezi tim co bylo a co mě čeká Co mě čeká toho se lekám tak raděj dlím v nečinnosti jak zamrzlá řeka nebo jez A je to k zlosti doufat že moje zítřejší já bude chytřejší než bylo dnes VI. V KNIHOVNĚ diskutujem vo hovně Zabíjíme tim čas zas a zas Holky taháme za vocas když už sem za náma zablouděj je nám hej Podzim se bude vracet vratce po oprátce A my zabíjíme čas čekáním na milost Bude podzim to je dost Vrátná vejrá z vrátnice vztekle a nás čeká sezóna v pekle VII. V ZÁSTUPCÁRNĚ asi marně bysme chtěli aby nám rozumněli Všecku únavu hoďme za hlavu nemůžem-li teď tak co budem dělat pak Za dveřmi podzim tančí tiše že ho není ani slyšet To už je let co se mi smutek rozlil do řádků a moje milá kluka má ale já to nejsem Běhám po chodbě s rozpřáhlejma rukama abych upozornil že nejsem zcela v pořádku VIII. IMRVÉRE nás něco sere a ospalý dny s němou tváří kroužej kolem Je to furt to samý stejně ukřivděný tlamy s jejich světabolem A nikdo nemá vodvahu vytáhnout si hlavu z prdele se mnou v čele IX. S UKLÍZEČKOU NA CIGÁRO když du po hlavě mi stejká háro asi jako pěna po poháru A uklízečka nemá páru že sem se do ní zamiloval Když se jí to snažim vysvětlit jen se usměje a poví Ty a ty tvý divný slova
A to je vše! My víme, že ve všem máme pravdu – vždyť to víte taky. Zkuste si tipnout, kdo by se mohl schovávat pod tím tajemným pseudonymem. No? Vaše reakce očekáváme v komentářích!
Nejnovější komentáře