Dnes jsme si pro vás připravili článek na velmi zajímavé téma, o kterém se toho ve školních lavicích nedozvíte zrovna mnoho (a to nejen, protože v nich spíte). Toto téma krásně navazuje na předešlý článek o Mnichovské dohodě, a je pro Čechy, ale hlavně Slováky, dost citlivé. Pokud jste hádali, že článek bude pojednávat o Slovenském štátu, máte malé bezvýznamné plus. Teď si určitě většina z vás říká, proč se vlastně tímhle zaobírat, když z toho zítra přece nepíšu, ne? To je nejspíš pravda, ale je důležité získávat další vědomosti do našeho povědomí o historii, jako by to byla nekonečná skládačka, do které pořád přidáváte nové dílky.
Vznik Slovenského státu
Po Mnichovské dohodě přišlo období tzv. druhé republiky (vznik – 1.října 1938), avšak ta byla značně oslabena už kvůli tomu, že byla okleštěna o významný kus svého bývalého území (okolo 30% plochy), navíc její krátkou existenci doprovázely nemalé vnitřní spory. Na Slovensku sílí volání po autonomii, které podporovala primárně Hlinkova slovenská ľudová strana (stranu založil v roce 1913 katolický kněz Andrej Hlinka. Vždy se na Slovensku těšila velké podpoře. Postupem času se ale její politika ve třicátých letech posouvala od katolického nacionalismu ke klerofašismu. Po smrti Andreje Hlinky se vedení strany ujímá rovněž katolický farář ThDr. Jozef Tiso). Tyto hlasy byly vyslyšeny a Národní sněm příjímá 19.listopadu 1938 ústavní zákon o autonomii Slovenska, což dává Slovensku větší míru samosprávy (zakládá vlastní sněm a vládu), nicméně v hlavních otázkách, jako bylo vojenství a finance, mělo Česko-Slovensko zůstat jednotné. 18.prosince 1938 se uskutečňují problematické volby do slovenského sněmu. O tom, že tyto volby proběhly demokraticky bychom mohli mluvit leda s velkou dávkou ironie… Účastnila se pouze jedna kandidátka – Hlinkova slovenská ľudová strana-Strana slovenskej národnej jednoty, která byla jakousi směsicí již zmíněné HSĽS a většiny tamních stran, k tomu volební lístky obsahovali provokativní otázku „Chcete nové, svobodné Slovensko?”. Neméně zajímavý je fakt, že obyvatelé židovského a českého původu měli v mnohých oblastech odlišené vlastní volební místnosti. Nemohli tak svůj hlas, odevzdat na stejném místě jako etničtí Slováci. Jednotná kandidátka dostala nakonec zhruba 97%. Kdo by to čekal, že? Ač byl původní požadavek autonomie splněn, čím dál více se množily ve slovenské společnosti radikální názory o celkovém osamostatněním a separaci. Ústřední vláda Česko-Slovenska tomu chtěla učinit přítrž… Z toho důvodu vypracovává generál Alois Eliáš plán vojenského a politického zásahu, též někdy nazýván Homolův puč (odvozeno od jména významného velitele vojenského sboru Bedřicha Homoli), který měl za cíl obsadit důležité správní budovy, zadržení některých separatistických radikálů a jejich odstavení z významných funkcí. Z počátku se zásah dařil. Četníci a vojáci (v noci z 9. března na 10.března) obsazovaly určené cíle, nicméně to se poté mění – v některých místech vnikají do budov hlinkovci a přebírají nad nimi kontrolu. I přes tyto události se dá tento zásah pokládat za politický úspěch, neboť se slovenská vláda zbavila několika radikálních ministrů a nahrazen je také premiér Jozef Tiso, umírněnějším Karolem Sidorem. Bohužel zmírnit napětí mezi Čechy a Slováky se nepovede ba naopak. Jozef Tiso je 13.března Adolfem Hitlerem přivítán v Berlíně, zde je mu řečeno, že se u jižní hranice Slovenska shromažďují maďarské síly a Německo nemá v úmyslu překazit jejich plány, ovšem pokud by hned zítra vyhlásilo samostatnost, situace by byla jiná a Slovensko by bylo samozřejmě v takovém případě pod ochranou třetí říše. Jozef Tiso nechává 14.března 1939 svolat slovenský sněm, ten odhlasuje vznik Slovenského státu. Zbytek druhé republiky je Němci obsazen a přejmenován na Protektorát Čechy a Morava.
Shrnutí období Slovenské republiky a její politiky
Ačkoliv byla oficiálně Slovenská republika nezávislá, nelze popřít, že byla spíše takovým satelitním státem třetí říše, který neměl šanci dělat svou vlastní politiku. Prvním a posledním prezidentem slovenského státu se stal 29.ledna 1939 Jozef Tiso. Byť to byl člověk velmi vzdělaný a služebník Boha (ve finále spíše ďábla) zastával také antisemitské postoje. Slovensko nechalo do Německa od března 1942 do října téhož roku vyvést okolo 58 tisíc židů. Díky nátlaku z Vatikánu Slovensko této nehumánní činnosti dočasně zanechalo. Názory ve slovenské společnosti se postupem času měnily a lidé prozřeli. To nevyhnutelně vedlo k nepokojům. 29.srpna 1944 začíná Slovenské národní povstání, které bylo bezpochyby jedním z největších povstání proti nacismu v rámci druhé světové války vůbec. Povstalecké síly doufali, že se jim povede pomoci Rudé armádě v dukelské operaci na východě Slovenska a následně se s ní spojit, nicméně kvůli špatné organizaci se původní plán rozpadá. Naneštěstí toto povstání bylo 28.října 1944 potlačeno. Stejně jako po Varšavském povstání v Polsku, i na Slovensku dochází ke krvavému teroru. Nacisté v odvetě vypálili desítky obcí, popravily velitele povstání generály Jána Goliana a Rudolfa Viesta a obnovili vývoz slovenských židů do Německa. Finální číslo se tak vyšplhá na přibližně 75 tisíc, z nichž 68 tisícům se tuto genocidu nepodaří přežít. Po válce je Československo opět jednotné a Jozef Tiso je dne 18.dubna 1947 popraven. Dodnes je slovenská společnost rozdělena v otázkách zdali období tohoto státu byla doba temna, anebo právě naopak. Druhý názorový proud tvoří hlavně přívrženci strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko, která je v mnoha věcech podobná hlinkovcům. Někteří členi Kotlebovy strany například velice rádi užívají pozdrav tehdejších fašistických gardistů „Na stráž“ a o další symbolice asi netřeba mluvit… Argumentují dost často tím, že slovenský národ nikdy před touto dobou neměl vlastní stát. To je sice pravda, ale stálo to doopravdy za to?
Tak jsme u konce. Byl pro vás tento článek zajímavý? Myslíte, že je toto téma důležité i v české společnosti, nebo jde spíše o věc našich blízkých sousedů? A byl vznik Slovenského státu pozitivní či negativní událostí pro slovenský národ jako takový? Napište nám do komentářů!
Nejnovější komentáře