Už je to zase tady. Rok se s rokem sešel a opět tu máme Velikonoce. Sice to nebude vypadat jako každý rok, budeme se soužit doma. Ale přece jenom si můžeme udělat velikonoční pohodu. Hezky si ozdobit pokoj, obarvit vajíčka… ve snech přemýšlet, jak jsme vyšupali kdejakou zadnici. Hahaha… A víte vůbec, proč se Velikonoce slaví? Jestli ne, ráda Vám tady vysvětlím podstatu Velikonoc.
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek (ne že bych byla křesťansky založená), který je spojen s ukřižováním, zmrtvýchvstání a nanebevstoupení Ježíše Krista. Uff, to jsou slova.
Velikonoce se vždy slaví po jarní rovnodennosti, po prvním úplňku v neděli, kdy se oslavuje příchod jara. Na tento rok připadají od 2. do 5.4.2021.
Tradiční názvy dnů ve Svatém týdnu
Květná neděle – Den, kdy si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, tedy počátek jeho utrpení. V tento den by se nemělo nic péct. Tuto neděli se také světí kočičky a vrbové proutky, které se poté nosí se nové oblečení.
Modré pondělí – V tento den by se nemělo pracovat, jen hospodyně mají udělat svůj ,,velký jarní úklid.“
Šedivé úterý – V tento den by se mělo ze všech koutů bytu vymést pavučiny, umýt okna a podlahy.
Škaredá středa – Je den, kdy Jidáš zradil Krista. V tento den se mají vymést saze z komína a neměli bychom se mračit, jinak nám to zůstane. Ještě v tentýž den mají hospodyňky upéct Jidáše, které se mají jíst o Zeleném čtvrtku ke snídani.
Zelený čtvrtek – První událostí byla poslední večeře Ježíše. Druhou událostí je Kristovo zajetí. V tento den se ke snídani podávají napečené Jidáše a seje se len a hrách. K obědu se podává něco zeleného (bylinky, kopřiva, špenát….). Dále se dělá Velikonoční kopřivová nádivka. Ale novodobějším zvykem je pití zeleného piva.
Velký pátek – V tento den si připomínáme ukřižování Ježíše Krista. Nemělo by se pracovat s půdou (orat… ), prát prádlo a nemá se nic půjčovat. Hospodyně nepečou, ani nezametají.
Bílá sobota – V tento den se taky vymetaly domy košťaty, aby bylo po celý rok uklizeno. V sobotu se také pečou beránci a mazance, chlapci pletou pomlázky.
Boží hod Velikonoční (Velikonoční neděle) – V tento den se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Hospodyně nemají zametat, prát, mýt nádobí či něco takového, ale mají se bavit a barvit vajíčka. V některých krajích se jezdily Velikonoční jízdy na koních, aby se požehnala pole. Dodnes se tato tradice dochovala v Mikulášovicích na severu Čech, ale i v přilehlých německých městečkách.
Velikonoční pondělí – Tradice jako malování vajec, koleda a pomlázka, vázání na pomlázku pentličky, polévání vodou při koledování po dvanácté hodině. K obědu se podává jehněčí maso, pečený králík, vajíčková omeleta, pomazánka nebo nádivka, ke snídani se podává beránek, mazanec nebo kousek Jidáše.
Víte, co se dělá na Velikonoční pondělí v jiných státech?
Spojené státy – Děti hledají vajíčka po zahradě, které jim tam podle pohádek schoval Velikonoční zajíček.
Anglie – Ženy tradičně svazovaly muže k židli. Teprve potom, co jim dal muž peníze, pustili jej. Dobrý, ne?
Norsko – Kromě toho, že malují vajíčka, řeší vraždy! Ve všech televizních stanicích i ve všech časopisech jsou vraždy, které se snaží rozuzlit.
Německo – Ve městech konají soutěže v přenášení, házení a koulení vajec. Majitelé přehazují dům vajíčkem a na druhé straně ho chytá další člen rodiny.
Děvčata! Letos si nemusíte vycpávat zadky… pánové to přežijí. Pomlázka se přesune na další Velikonoce. Přeji všem klidné a pohodové pomlázkování.
Nejnovější komentáře