Celým světem otřásá pandemie. Zprava, zleva se na nás valí informace z různých médií o tom, jak svět jí postupujeme, ale někdy úplně vypouštíme to, co se děje kousek od nás. Ze severních Čech je to k našim sousedům, co by kamenem dohodil. A jednoznačně se tam dějí věci, které stojí za naši pozornost. Teď konkrétně mluvím o úmyslných potratech v Polsku a jejich zákazu.
Interrupce je úmyslné ukončení těhotenství (zabití lidského embrya/plodu) chemickou látkou nebo chirurgickým zákrokem, a to před ukončením 28. týdnu těhotenství. Polsko je křesťanská země. K vyznání tohoto náboženství se jako stát hlásí už 1055 let. V řadách obyvatel je nejrozšířenějším náboženstvím (u 87,6%) římskokatolické vyznání.
Doposud však víra nebyla v rozporu s potraty.
Potrat mohl být proveden ze 3 důvodů.
- Pokud by byl ohrožen život matky.
- Pokud bylo zjištěno (při prenatálním vyšetření), že je plod nenávratně poškozen.
- Pokud se jedná o plod z důsledku znásilnění či incestu.
Současný zákon byl upraven o zrušení druhé možnosti, tedy zakazuje „potrat“ plodu, který je nenávratně poškozen.
Zákon o zákazu interrupce dostal zelenou hlavně proto, že Polský ústavní soud, který rozhodl o zákonu, je převážně složený ze soudců konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost. Ti podporovali zpřísnění podmínek interrupce od samého začátku. Další podpora pro zastavení umělého přerušení těhotenství přišla i ze stran některých lékařů a doktorů, kteří kvůli své víře odmítali tento zákrok provádět. Tímto Polská vláda rozhodla o osudu žen, které by interrupci podstoupily právě z tohoto důvodu. Tento druh interrupce činí 98% ze všech provedených potratů.
Za absurditou tohoto zákonu se s kritikou postavil i Evropský parlament. Zákonodárci jsou toho názoru, že takhle přísné opatření bude mít za důsledek ohrožení zdraví polských žen a povede k tajnému provádění interrupcí, které jsou mnohdy i méně bezpečné. Do této situace se také promítá stále rostoucí vliv polských vládnoucích politiků na justici. Není se čemu divit, že právě v den vstoupení zákona v platnost vyšly do ulic stovky lidí, aby protestovaly proti tomuto rozhodnutí. Ovšem v tomto případě vám nikdo nemůže říct, co je dobře a co špatně. Složité rozhodnutí je to pro polskou ženu, které bylo toto právo odepřeno, ale i pro českou ženu, která toto právo má.
Co se stane, když se rozhodnu interrupci podstoupit? Co když nastanou zdravotní komplikace? Co když už nebudu moct mít děti? Anebo když se rozhodnu starat o postižené dítě? Zvládnu se o něj postarat? Zvládnu ho finančně zaopatřit, aby nestrádalo? Kolik peněz zaplatí daňoví poplatníci za výchovu mého dítěte? Mám právo rozhodnout o životě mého dítěte? A má někdo právo rozhodnout o tom mém?
A co si myslíte o potratu vy? Jak na vás působí dogmatický vliv stařičké a zkostnatělé římskokatolické církve na polskou společnost? Dejte nám vědět do komentářů.
Nejnovější komentáře