Učitelé už slintají po prázdninách, studenti jakbysmet, další školní rok se nám blíží ke konci a s ním přichází i letošní poslední vydání Záznamů přeživších. V dnešním vydání se podíváme jak naši spolužáci hodnotí tento školní rok. Než se na to vrhneme, tak bychom vám, našim čtenářům a přispěvatelům, chtěli moc poděkovat za vaši podporu, páč bez vás by to nebylo to pravý. Děkujeme vám za první rok! Celá redakce vám přeje příjemné čtení a dlouhý prázdniny.
Reálně jsem v té škole strávila dohromady tak dva měsíce. A teď už můžu říct, že mám první rok za sebou. Spolužáky znám víc ze sociálních sítí a učitele z drbů a klepů. Nebudu tady fňukat a stěžovat si, jak na prd to bylo, protože je to zbytečný. Spíš tady tak naivně plácnu, že doufám, abychom už příští rok nemuseli řešit žádnou pandemii a mohli vést takovej ten ,,peďáckej studentskej život“.
SBOHEM (I BEZ NĚJ)
Přežila jsem další rok strávený v továrně na pedagogy a začínající alkoholiky. Za ty dva roky působení tady musím uznat, že kdo tady učí, anebo studuje musí bejt naprostej blázen. Ale to, co tady zažijete se vám na žádný jiný střední nepovede. Smála jsem se, břečela na školních záchodech, protančila maturáky, nadávala na fronty v jídelně, etc. A moje jízda na týhle horský dráze ještě nekončí! Jsem zvědavá, co připíšu na zeď nářků příští sezónu v tomhle pekle.
Klec v zoo jsem nechal odemčenou až se za rok vrátím a nebudu mít klíče Přezuvky, co jsem nikdy nenosil našly místo pod schody a budou tam Dokud zase nepřijde jejich čas až je vytáhnu a zase je nebudu nosit
Na závěr bychom vám chtěli popřát hezké prázdniny a ještě jednou poděkovat za vaši podporu. Uvidíme se příští rok s dalšími Záznamy přeživších!
Napsat komentář