Určitě jste slyšeli o Zdi nářků, kam chodí poutníci z celého světa, aby zde vyslovili své modlitby. Vzhledem k probíhající pandemii asi nepodniknem žádnej výlet do Jeruzaléma, ale vaše nářky a modlitby nám můžete zaslat na náš Instagram nebo mail. V dnešním vydání Záznamů přeživších se podíváme na bědování a naříkání našich kantorů během distanční výuky. Na co naši učitelé nadávaj nejvíce?
Rozmazané postavy hledí na mě z polohy právě probuzeného ježka. Stále živím naději, že si pár hlav poradí. Otázka nebyla tak těžká. Hurá, hurá, hola hej, žlutá ruko zamávej, ať mám dobrý pocit z dneška. Mikrofony vypnuté, moje nervy napnuté, z mdlob mě křísí má dceruška: Maminko! Už nepracuj! DolceVita
Schovat se za monitor a ve škole chodit brečet na záchody. Máš v sobě alespoň trochu cti, indiferentní studente? Tvář schováš pod obrázek nebo roušku lží, sám sobě škodíš. Sám si dupeš na budoucnost. Pak budeš prosit o moje odpuštění a moji dobrosrdečnost. Jdi mi z očí, když mi do nich pravdu nepovíš. Hanit ostatní nepodepsán je lehčí, než se postavit v pravdy světlo a odhalit mi své jméno. Chodící faleš a ubohost. Stůj si za svým názorem, nos ho hrdě jako odznak, když máš tu odvahu ho vypustit přes klávesnici. Ámen ke všemu, co vede k ničemu.
Castillo
Dnes to bylo krátké, ale výstižné. Souhlasíte? Nesouhlasíte? Sedněte si za klávesnici a nechť válka započne! My se na vás budeme těšit u dalšího vydání Záznamů přeživších.
Napsat komentář