novýškolnírok

Brány pekelné se opět otevřely, nedávno mrtvé chodby naší školy opět ožily a hemží se zbloudilými dušemi. Prváci koukaj jako chleba z tašky, ostatní seděj v lavicích, jak ve tři ráno u baru a na jízdenky bychom si mohli brát půjčky u Tomáše Měcháčka. Ale jak se říká… Lepší, než drátem do oka. Se zářím a dalším školním rokem opět přichází další vlna článků, projektů a soutěží našeho školního časopisu List. A na co že se můžete těšit?

Koutek (č)umění

• Záznamy přeživších každý sudý týden
• Umělecké listí každý lichý týden
• (Meme)nto každý měsíc + Meme měsíce na nástěnce naproti zástupcárně

Zpravodajství

• nový článek každý týden
• nové díly podcastu Listonoš, dokud nezmrznem kvůli energiím
• Mluvené slovo každých 14 dní
• nová rubrika, kterou vám brzy odtajníme na našem instagramu, tak ho nezapomeňte sledovat! @listizpedaku

A nakonec, malá ukázka z básně v próze Sezóna v pekle od prokletého Arthura Rimbauda

Nemýlím-li se, býval svého času můj život hostinou, při které se otvíralo kdejaké srdce, při které tekla vína všeho druhu. 
Jednou večer jsem si posadil na klín Krásu. - A shledal jsem, že je hořká. - A urážel jsem ji.
Obrnil jsem se proti spravedlnosti.
Utekl jsem. Vám, ó čarodějnice, ó trampoty, ó nenávisti, byl svěřen můj poklad!
Dospěl jsem až tam, že v mé mysli pohynula veškerá lidská naděje. Vrhl jsem se tlumeným skokem dravce na každou radost, abych ji zahladil.
Svolal jsem katy, abych se zahryzl při dokonání do pažby jejich pušek. Svolal jsem pohromy, abych se udusil pískem, krví. Neštěstí bývalo mým bohem. Natáhl jsem se do bláta. Osušil jsem se v povětří zločinu. A zahrál jsem pěkné, ztřeštěné kousky.
A jaro mi přivodilo ohavný, idiotský smích.
Nuže napadlo mne, když jsem se právě nedávno octl takřka v posledním tažení, abych se dal do hledání klíče k někdejší hostině, v níž bych možná zase nabyl chuti k životu.
Tímto klíčem k Milosrdenství. - Toto vnuknutí svědčí o tom, že jsem snil.
“Zůstaneš hyenou…” atd., křičí zlý duch, který mne ověnčil tak rozkošnými máky.
“Vysluž si svou smrt za všecky své choutky, za sobectví, a za všecky smrtelné hříchy.”
Ach, příliš jsem jich přebral: - Avšak zapřísahám tě, drahý Ďáble, jen ne tak podrážděný pohled! A zatím, než dojde na těch několik opozdivších a drobných podlostí, vytrhuji za svého zatracencova zápisníku těchto několik odporných lístků pro tebe, kterému se líbí na spisovatelovi nedostatek popisného a poučného nadání.