V posledních dnech naší zemí rezonovala strašlivá událost, která se udála našim sousedům, vražda dvou mladých lidí před nočním klubem v Bratislavě. Motiv vraždy, čistá nenávist potvrzená 65stránkovým manifestem vůči LGBT+ komunitě a Židům. Tento útok nepoškodil pouze rodiny, ale i celou společnost. A proto jsem se rozhodla napsat tento krátký článek.
Vyhasly dva životy a mně zůstala na jazyku pachuť strachu. Strachu z nenávisti a do jakých bodů může eskalovat. Strachu z odlišnosti, z lásky, jejího projevu a z toho cítit lásku, aniž by se na vás nikdo nedíval přes sklo konzervativní společnosti.
Nenávist vůči LGBT+ lidem na celém světe je na vzestupu a dokud nebudou její práva brána jako lidská a její lidé chráněni před hate speech či hate crime, tak se podobné tragédie budou iterovat.
Nepovažuji argument, že homofobie je pouze „názor“ za validní. Je to smrtící nástroj živený silným odporem vůči nevinným lidem a jejich diskriminaci. Homofobie zabijí a neměla by být tolerována.
Láska je láska. Bez ohledu na to, jakému protivenství budeme čelit, budeme spolu. Vypadá to, že generace po generaci budeme muset bojovat se stejným útlakem, který na nás vyvíjí část společnosti. I přesto jsme ochotni bojovat jeden za druhého, za lásku a za lidská práva. Nechme se proto slyšet, nechme slyšet svůj hlas. Sexualita není volba, ale nenávist ano. Zvolme si proto lásku, ne nenávist.
Napsat komentář