Maturák

Zdravím, předpokládám, že dost našich čtenářů připravuje, plánuje nebo si  v myšlenkách idealizuje jednu akci, na kterou se většina lidí a jejich okolí těší. Řeč je o maturitním plese.

Původně jsme připravovali téma Karlík a továrna na čokoládu, ale já bych si to dovolila nyní nazvat Korona a továrna na deprese, ale… pouze provizorní název. Celá třída se na tento den velice připravovala, sháněli jsme celý týden skleničky, květiny a toaleťáky. Možná se divíte proč, pojmuli jsme tuto akci velice pokrokově – mejdan z obýváku. Ošerpovali jsme se toaleťákem, to byl pro mě tak dojemný okamžik, shodli jsme se s třídou dokonce na barvě šerpy. Vzali jsme si na sebe oblečení, ve kterém jsme chodili doma celou karanténu.

Tanec samozřejmě také proběhl, zapnula jsem si Just Dance a stala se ze mě královna parketu. Po pár úspěšně zdolaných levelů a několik sklenek expirovaného hroznového moštu jsem pokračovala na after party. Záhadné jsem se ráno objevila v mé posteli v pyžamu. Moje maminka se sice na mě po ránu dívala dost odměřeně, ale to k mládí patří.

Takže na závěr, myslím, že jsme si to všichni užili, stálo to minimálně peněz a vše proběhlo bez hádek. Já se jen tiše pyšním naší třídou, přišli jsme s něčím novým, pokrokovým. Mám je ráda a peníze za patent mi může poslat na účet.

Mám takové tušení, že mladší ročníky půjdou v příštích letech v našich šlépějích, tolik výhod se v tom dá najít.